StudentCare

SLOVNÍČEK POJMŮ

PSYCHOLOG

ABSOLVENT PĚTILETÉHO VŠ STUDIA OBORU PSYCHOLOGIE

Pracuje v různých oblastech (školy, zdravotnická zařízení aj.). Může provádět vyšetření, poskytovat psychologické poradenství a diagnostiku pomocí psychotestů.

PSYCHIATR

LÉKAŘ S ATESTACÍ Z PSYCHIATRIE (MUDR.)

Pracuje v psychiatrické nemocnici, ambulanci, nebo má soukromou praxi. Provádí komplexnější vyšetření, stanovuje diagnostiku a léčebný plán. Předepisuje léky.

PSYCHOTERAPEUT

ABSOLVENT PSYCHOTERAPEUTICKÉHO VÝCVIKU

Může jím být psycholog i psychiatr, pokud absolvoval výcvik určitého směru. Léčí psychologickými prostředky, především vztahem a rozhovrem.

ŠKOLNÍ PORADCE

COUNSELLING

Zaměřuje se na praktické aspekty pomoci, nepasuje se do role experta. Řeší individuální studijní programy, poskytuje kariérové a studijní poradenství, problémy s osobním rozvojem a studijní neúspěšnost.

! Psycholog i psychiatr se mohou specializovat na práci s dospělými či dětmi. Oba odborníci mohou klienta vyšetřit s tím, že psycholog má k dispozici mnohem propracovanější diagnostické testy. Oba mohou také nabízet psychoterapii, pokud si doplní vzdělání – absolvují psychoterapeutický výcvik, zvládnou teorii a pracují desítky hodin pod supervizí.

Vztahové, rodinné a osobní problémy, sebevědomí, seberozvoj, seberealizace, otázky životního smyslu, existencionální krize vyhoření, ztráta motivace, tíživé situace, ztráta blízkého člověka, nadměrný stres

Těžké a chronické stavy, dlouhodobá deprese, maniodeprese, fobie, halucinace a bludy, narušení vztahu s realitou, neschopnost fungovat, ztráta kontroly, když cítíte, že problém sami nervově nezvládnete

POSTUP NAŠÍ PRÁCE

Pro zjištění a zmapování situace na jednotlivých školách a fakultách jsme poslali několik dotazníků. Momentálně máme data ze 4 soukromých škol, 8 veřejných škol.

V rámci dotazníku jsme se snažili vysledovat, jaká je situace a dostupnost psychologické pomoci, s jakými obtížemi se studenti během studia setkávají a co dalšího škola nabízí v oblasti poradenství a duševního zdraví. Jestli o pomoc žádají více ženy nebo muži a jaké jsou možnosti prevence.

Mezi respondenty byli jak poradci pracující na pracovištích, tak i poradci působící na jednotlivých fakultách, ale i katedrách, případně dalších vysokoškolských součástech. Oslovovali jsme ve třech vlnách.

Nižší počet dotazníků si vysvětlujeme také omezeným fungováním škol, během pandemie. Většina poraden uvádí svá telefonní čísla na školní linky a školní e-mailové adresy, které často nepoužívají. Druhá věc se kterou jsem se setkali je také časová vytíženost ze strany poradce – psychologa.

Během rozesílání dotazníků jsem uskutečnily také dva videohovory se zástupci VŠ PALESTRA a ČVUT – CIPS. Ostatní dotazníky poslali přímo kontaktování poradci–psychologové. S některými jsme vedli ještě dodatečné telefonáty.

Otázky byly formulovány obecně a jednoduše, šlo nám o to získat co nejširší přehled. V praxi se však ukázalo, že téma duševního zdraví obsahuje mnoho proměnných údajů a dat. Nelze tedy poměřovat jednotlivé údaje mezi školami, aby nedošlo k nedorozumění nebo zavádějícím datům.

V rámci našeho reportu tak můžeme volně interpretovat náš dotazník.

Na základě odpovědí na dotazník zobrazujeme momentální situaci na vybraných školách a odlišnost zjištěných údajů.

12 DOTAZOVANÝCH ŠKOL
Z TOHO

PSYCHOLOG
10×

PSYCHIATR

PSYCHOTERAPEUT

ŠKOLNÍ PORADCE
12×

Všechny školy mají poradenství!

Podle zákona č. 111/1998 Sb., který v § 21, odst. 1, písm. d) musí veřejné vysoké školy „poskytovat uchazečům o studium, studentům a dalším osobám informační a poradenské služby související se studiem a s možností uplatnění absolventů studijních programů v praxi“.

PROBLÉM

Vysoké školy jsou ze zákona povinné poskytovat studentům alespoň studentské poradenství. I přes existenci řady poradenských center jejich nabídka stále nedosahuje výše poptávky. Každým rokem ale narůstá zájem o poradenství psychologické.

Zhruba od roku 1993 se doporučuje pro rozvoj vysokoškolských poradenství model komplexní péče, který vychází z e vzájemných vazeb výchovy, vzdělávání volby povolání a vstup do praxe. Jeden ze čtyř hlavních problémových okruhů jádra modelu je psychologické a psychosociální poradenství a poradenství pro studenty se specifickými potřebami.

Míra širokého využívání služeb existuje, ale žádná publikovaná studie nezkoumala přímý vztah mezi řadou běžných symptomů duševního zdraví a využitím služeb na vysokých školách. V mnoha případech se nám data nepodařilo nalézt. Cílem práce je také na toto upozornit.

Jak se společnost vyvíjí, tak se o určitých tématech začínáme více bavit. Psychologické problémy přestávají být stigma i pro ostatní lidi.

Po učitelích se stále více žádá, aby si osvojili nové a hlubší pedagogicko-psychologické dovednosti. Je proto evidentní, že jedni i druzí potřebují odbornou pomoc a podporu.
Phdr. Jana Zapletalová

Zajištění například školního psychologa vede ke zkvalitnění sociálního klimatu školy. Dále zlepšuje studijní i osobní úspěšnost a vytrvalost studentů. Stejně tak pedagogů a ostatních zaměstnanců školy.

Až 75 % chronických duševních nemocí se projeví do 24 let a včasná intervence nemocných výrazně pomůže, navíc státu ušetří peníze.
Marie Salomonová, expertka na duševní zdraví, Co-founder & CEO at Nevypusť duši

Jako rezervu ve spolupráci nutno považovat komunikaci poraden mezi sebou. Je třeba pozitivně ocenit například psolečný projekt poraden Masarykovy univerzity a Vysokého učení technického v Brně. Daslší rezervy pro zkvalitnění činnosti poraden možno hledat v užší spolupráci s Asociací vysokoškolských poradců.
Libor Nováček, Studie Poradenství na českých vysokých školách a prezentace poradenských center

MANIFEST

Na základě našich zjištění jsme se rozhodli sepsat manifest poukazující na chybějící článek v systému školství – podpora studentů s psychickými problémy. Manifest je výsledkem naší semestrální práce a připomenutím těchto problémů.

→ Vysoké školy musí zajistit, aby programování, dosah a celková podpora potřeb duševního zdraví studentů byly splněny, aby tato mladá a zranitelná populace nadále hledala služby.

→ Psychologické studentské poradny musí vést data. Ta jsou základem pro zlepšování služeb.

→ Škola musí sledovat účinnost aplikovaných preventivních programů a vytvořit metodické zázemí pro jejich vytváření.

→ Studenti musí být náležitě informováni o nabízených službách a programech školy, především studenti prvních ročníků.

→ Škola musí připravit podmínky a rozšířit možnosti integrace žáků se zdravotním postižením.